Potečský Živý Betlém

Odpoledne po Štědrém dni se již několik let vydáváme do Poteče na Živý Betlém, který předvádějí místní děti. S přibývajícími léty se posunují někteří herci do "starších" rolí, ale soubor má dostatečnou zásobu nových tváří. Můžete se sami podívat na Rajčeti.

Nadílka

Letos se nás sešlo u štědrovečerního stolu celkem osm. Někteří byli ještě ve dvě hodiny odpoledne v práci 140 km daleko, ale všechno jsme stihli připravit včas. Kdyby někdo neznal náš první chod, tak je na talíři složen z tradiční oplatky, medu a ořechů. Pod talířem jsou pro každého zabalené šupiny z kapra, aby se mu v peněžence postaraly o dostatek penízků. Klasické pokračování s polévkou, smaženou rybou a bramborovým salátem je pro ty nejmenší příšerně zdlouhavé, protože čekají na zvuk zvonku, který jim oznámí, že pod stromečkem bylo něco uloženo.

Rozbalování dárků netřeba popisovat, krabice a papíry se vrší v koutech a rozbalovače je nutné brzdit, aby nic nevynechali a nevybírali jen balíčky se svým jménem. Ten nejmladší si to ani nemůže přečíst, ale podle jeho výrazu na fotkách má pocit, že jsou všechny dárky jeho.

Fotografie na rajčeti obsahují i pokusy o tavení a lití olova druhý den ráno při snídani - měli jsme moc chladné svíčky.

Nedělní vycházka

Dopoledne Zlaté neděle jsme chtěli strávit mimo ruch nákupních středisek a jiného shonu. Vyrazili jsme na procházku kolem brumovského hradu, tamních rybníků a po cyklistické stezce, kterou jezdíváme v létě, dokončit okruh zpátky k rybníkům. Ani nákupům jsme neutekli, protože na hrázi prodávali nejčerstvější kapříky přímo z vody. Na fotkách je možná vidět pohoda, ale určitě neuvidíte teplotu kolem minus deseti stupňů.
Další obrázky ve větším rozlišení jsou, jako obvykle, zde.

Jarmek 2009

Tak už 18. ročník. Lidí zase o něco víc než vloni. Ani jsme nestačili všechno obejít. Podívali jsme se na vybraná místečka a udělali pár fotografií. Můžete se na ně podívat tady. A na ukázku paní fotografka.

Rozhledna v mlze

Podle rozhlasových zpráv se v celé zemi skrylo slunce za mraky, nad Valašskem svítilo slunce. Stovky lidí, my mezi nimi, se nechaly vylákat ven, podívat se z nově otevřené rozhledny Na Vartovni.
Cesta do Seninky byla zalitá sluncem, ale po několika krocích do kopců se za lesem začaly vzdouvat cáry mlhy. Přicházející mlžnou frontu se podařilo zachytit na snímku, ale přechod trval jen chvilinku.
37 metrů vysoká rozhledna, viditelná dosud ze všech stran, se znovu objevila až na hřebenové stezce. Vylezli jsme nahoru a jak se můžete sami přesvědčit, výhled byl krásný, ale jednotvárný. Tak příště - prý je vidět až do Tater.

Blahopřejeme

Náš kamarád Pavel oslavil šedesátku - ať mu to ještě nějaký čas vydrží.

Letecký přepad

Po náletu na ostrov Korfu jsme dobyli svými obojživelnými cykloplaveckými jednotkami pláže i vrcholy. A už jsme zase zpátky.

Nezbytný komentář k snímkům:
Na prvním snímku je hlavní město Kerkyra, sevřené mezi Starou (vlevo) a Novou pevností.

Druhý snímek potvrzuje nadmořskou výšku nejvyššího vrcholu ostrova, který je často navštěvován automobily, ale jen výjimečně na kole - zvláště ve skoro čtyřicetistupňovém vedru ve stínu, který se na kopci skoro nevyskytuje.

Zatímco dědci se projíždějí na kole, tak babky si ničí sluch šploucháním moře a řevem cikád. Turistické pláže jsou přecpané, kousek dál je tichá idylka.

Jedinou noc

Bylo to jen o fous, včera večer se začalo poupě protahovat a rozšiřovat, po setmění se otevřelo a dneska ráno se naposledy rozhlíží po zahradě. V poledne už bude beznadějně ochablé. Naštěstí je jich na každém ze tří kaktusů nachystáno několik.

Zas zadumán, zas hledíš v dál?

Kde myšlenky tvé toulají se, kde?

Vinařská padesátka

Nejdřív situační zprávu - už zase jsem skoro dva měsíce nepřipojil žádný příspěvek. Každý den před jeho skončením nebo brzy ráno při výhledu na nových 24 hodin zjišťuji, že jsou ještě naléhavější věci. Teď vypukly prázdniny a učitelky mají volno, tak se mi snad uleví.

Před měsícem nás kamarádi hecovali, že bychom si měli s nimi zajet na Vinařskou padesátku - cyklistický závod na česko-rakouské hranici se startem v Šatově. Nakonec to dopadlo tak, že jsem vyhecoval i Vlastu, zatímco kamarádi zůstali s nejrůznějšími výmluvami doma. Cestovní plán byl náročný: v pátek odpoledne se stavit v Brně u mladých cestou do Velkých Bílovic, kde jsme s osvědčenou partou sklepovali. V nejlepším jsme museli přestat a jít se vyspat, protože ranní odjezd z Bílovic musel být před sedmou. Za hodinu a půl v Šatově jsme se odprezentovali a připravili kola. Po několikadenních deštích vyhlásili pořadatelé tzv. mokrou variantu - méně rozbahněného terénu. Vlasta měla obavy z náročnosti neznámé trati, i když jsem jí vysvětloval, že kopec u Znojma rovná se terénní vlnka na Valašsku. Musel jsem slíbit, že se od ní celou trasu nehnu a měl jsem pak co dělat, abych se jí, zvláště v terénu, udržel. Zákon schválnosti způsobil, že elektronický čip na jejím kole selhal a tak se neobjevila ve výsledkové listině. Nápravu ještě zařizujeme, ale chyba se už stala a zklamání je veliké.


Odpoledne po závodě jsme po letech navštívili znojemskou část rodiny, uviděli, jak staří vypadají dobře a mladí stárnou.

Jíst a spát

Prodloužený víkend jsme zamířili do Brna. Strávili jsme klidný den a stihli i pořídit obrskříň. Stará sestava INTERPROGRAM (kdo ho dneska ještě pamatuje?), se za pětatřicet let pomalu rozpadala a my se necítíme tak staří, abychom už jen dožívali s vyviklanými panty a skřípějícími zásuvkami.
Teprve, když jsme dokončili soupis do nákupky, podívali jsme se na váhy jednotlivých balení. Dvakrát 48 kg, dvakrát 36 kg, tři balíky skel celkem 71 kg a řada další drobotě. Tak jsme objednali dodávkovou dopravu a abychom neodjeli s prázdnou, dostal malý Martin druhou postýlku.
Martin je totiž specializován na pouhé dva stavy - buď tiše leží (s očima otevřenýma nebo zavřenýma) nebo sedí, usmívá se a těší se na jídlo. Hlasitě se projevuje jen tehdy, když si chce říct o další porci. Takový strávník potěší každou hospodyni. Statická fotografie nemůže zachytit jeho ostražitost, se kterou natahuje ruku za každou lžící nebo talířem, který se pohybuje od jeho pusy pryč. Spokojený výraz očekávání naopak doprovází každý pohyb směrem do pusy.

Under Water Photo

Rozhodně se nenudíme, kromě jiného za to mohou současné letní teploty. Je nám líto zůstat pod střechou a na zahradě všechno rekordně rychle roste.
Ke všem běžícím povinnostem jsme si přibrali ještě úpravu plochy za domem. Každoročně obnovovaný textilní přístřešek vždycky zničily podzimní vichřice a tak děláme něco trvanlivějšího.
Zpracování fotek z cest se pořád odsouvá a pár minut denně nestačí. Ono je jich totiž opravdu hodně, když jsou v rodině dva fotografové. Ještě, že existují kamarádi, kteří mají času víc. Díky jednomu takovému podvodnímu fotografovi, shodou okolností taky Martinovi, zařazuji jednu momentku z letošní jarní safari. Ta ryba se jmenuje Napoleonfish a má cca 120 cm, ten potápěč se jmenuje Martin a má cca 120 kg.

Velikonoce 2009

A to se ani nezeptáte, jaké byly letos Velikonoční svátky? Já vím, není třeba, stačí se podívat na tyhle dvě fotografie.

Kam se ti čerchmanti poděli?

No kam? Neradujte se, Jára Cimrman je náš oblíbený autor, ale nebereme jeho vzor doslova. Na nějakou dobu jsme měli tolik co dělat, že jsme se k oznamování nového nedostali.
Naše památeční datum, 11. březen, připadlo letos na termín pololetních prázdnin a tak jsme mohli vyrazit spolu.
Nepovažoval jsem za možné, aby mě někdo dostal na cestu plovoucím panelákem, ale přesto jsme za jeden týden objeli západní část Středozemního moře, přes noc se v klidu přesunovali a ve dne procházeli postupně Neapol, Palermo, Tunis, Palmu de Mallorca, Barcelonu, Marseille a Janov. Vždycky jen kousek, vybraný předem, abychom se neuhnali a nechali si ještě něco na příště.
Nalovené snímky jsme ani nestačili prohlédnout a já jsem nechal Vlastu doma samotnou - před koncem března jsem měl naplánovanou další severní egyptskou potapěčskou safari.

Původní plány se trochu změnily a větrné počasí zahnalo naši loď ze severu na blízký Jih. Stihli jsme navštívit jeden z nejmladších vraků - Salem Express - velmi pochmurné místo. Na potvoru jsem den před tím vytopil pouzdro - slaná voda se s digitálem nesnese.