31 prosince 2015
24 prosince 2015
29 listopadu 2015
Advent
První adventní neděli v 16 hodin se u nás zapaluje první svíčka. Loňské osvětlení jsme pro letošek zdokonalili a prodloužili. Kdo jde večer ke hřbitovu, může vidět tohle:
03 listopadu 2015
Zemáky a zelé, živobytí celé
Tak jsme si včera udělali k obědu vinnou klobásu. Nejlepší přílohou je studené kysané zelí. Už tolik nesníme, jsme jen dva a jsme taky trochu línější než dříve. Svoje zelí jsme letos nezaložili a na těch pár příležitostí stačí koupit pytlík v Penny. Ale ouha!
S úšklebkem jsme trochu zelí pojedli a povzdechli si - není to ono! Dneska jsme cestou ze Vsetína nakoupili nakrouhané zelí, cibule, kmín a sůl už byly doma a v tuto chvíli už je zelňáč našlapaný.
S úšklebkem jsme trochu zelí pojedli a povzdechli si - není to ono! Dneska jsme cestou ze Vsetína nakoupili nakrouhané zelí, cibule, kmín a sůl už byly doma a v tuto chvíli už je zelňáč našlapaný.
28 srpna 2015
18 února 2015
Pulčínské ledopády
V pátek večer odvysílala televize, už nevím která, příspěvek o Pulčínských ledopádech. My místní tam chodíme průběžně, ale televizní reportáž vyvolá davy zvědavců, jak jsme si už v minulosti ověřili.
Proto jsme vyrazili v sobotu brzy ráno. Už několik dní bylo nádherné, výletnické počasí. V noci jasno a šílená zima, od rána modrá obloha, únorové, relativně silné slunce a relativně teplo.
Na Púlčiny jsme dojeli snadno, silnice byla prohrnutá a prázdná. Zaparkovali jsme hned na začátku obce na odbočce k hřišti. Byli jsme tam první, ale zdola se blížili další výletníci.
K nejznámějšímu výskytu ledopádů jsme sice dorazili mezi prvními, ale než jsme se rozkoukali, tak se kotlina zaplnila. Lidmi, ale ještě více psy. Rodiny s dětmi byly v menšině, domácí mazlíčci, navlečení do kalhotek, značkovali každý kámen.
Na zpáteční cestě se poměr rodičů a pejskařů postupně vyrovnával, ale nesrovnal. Přesto to byla krásná procházka a několik obrázků najdete tady.
Proto jsme vyrazili v sobotu brzy ráno. Už několik dní bylo nádherné, výletnické počasí. V noci jasno a šílená zima, od rána modrá obloha, únorové, relativně silné slunce a relativně teplo.
Na Púlčiny jsme dojeli snadno, silnice byla prohrnutá a prázdná. Zaparkovali jsme hned na začátku obce na odbočce k hřišti. Byli jsme tam první, ale zdola se blížili další výletníci.
K nejznámějšímu výskytu ledopádů jsme sice dorazili mezi prvními, ale než jsme se rozkoukali, tak se kotlina zaplnila. Lidmi, ale ještě více psy. Rodiny s dětmi byly v menšině, domácí mazlíčci, navlečení do kalhotek, značkovali každý kámen.
Na zpáteční cestě se poměr rodičů a pejskařů postupně vyrovnával, ale nesrovnal. Přesto to byla krásná procházka a několik obrázků najdete tady.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)