Sváteční zedník

Už jsem si myslel, že se na rozpadající se komíny vykašlu. Provizorní oprava před třiceti lety nevydržela a tehdejší vápenopískové cihly se začaly působením vlhkosti a mrazu rozpadat. Díky pečlivému dohledu památkářů nad zachování tradiční valašské architektury mezi socialistickými šumperáky se budeme ještě nejméně jednu topnou sezonu trápit na starém a proto jsem musel na střechu. Místo chytání a jištění neposedného dědečka se Vlasta vydala na procházku s foťákem a tady je výsledek.