Ondrášek

Ondrášek je dětský taneční soubor. Existuje už 10 let a navštěvují ho obě naše vnoučata. Slavnostní večer k připomenutí tohoto výročí proběhl v sále Reduty Národního divadla v Brně.

Reduta je na Zelném trhu, který je proslulý svojí kašnou a tamní vodou. Kašnu jsme obešli a v rámci Adventních trhů jsme chvíli poslouchali u pódia příjemnou cimbálovku.

Pak jsme strávili dvě hodiny (celá rodina) sledováním všech tříd Ondráška a s pýchou hledali ty NAŠE! Několik fotografií najdete zde.

Martin

Numerologické třeštění nad datem mého svátku je záležitost jejich profese a lidí, kteří jejich předpovědím věří. Pro mě je 11. listopad příležitostí si znovu poplácat po ramenou s těmi, které mám rád.
V řadě mých předků se jméno Martin neopakovalo pravidelně, ale já jsem byl (údajně) pojmenován podle pradědy Martina.
Shodou náhod je náš syn také Martin a stejnou shodou příznivých okolností - alespoň já si to myslím - je i náš vnuk Martinem.

Martin prý přijíždí na bílém koni. Občas to nevyjde, ale letos se to prý splnilo. To mi psali kamarádi z dalekého okolí. Dokonce i media šílela nad sněhovou a ledovou kalamitou. Jen u nás doma nic. Teplota kolem nuly se cestou přes Vizovické kopce rychle zvýšila na plus pět a za Hulínem vysvitlo sluníčko. V Brně bylo osm nad nulou a poprvé jsem slyšel něco o sněhu. Ten ale už nebyl vidět. Zpáteční cesta domů proběhla za obvyklého pátečního bláznění. Zase nic, jen suché silnice. Jenže! Před půlnocí se podívám z okna ... a padá. Tak jsem to na poslední chvíli stihl.

Na závěr se pochlubím brýlemi Potterovkami - tak se jim prý říká a naše optička je pro nejmladšího Martina doporučila a my schválili.

Zelí

Rok se s rokem sešel a prázdné nádoby čekají na naplnění. Letos jsme vydrželi s loňskou dávkou až do teď. Takže k dispozici byla jen menší nádoba. Ode dneška startuje kvašení v technické místnosti, za dva týdny půjde zelí do sklepa.

Podzimní vycházka

Podzim začíná ukazovat nejkrásnější barvy. Vyrazili jsme na procházku nejbližším okolím, ale po takových trasách, které jsme ještě nešli. Je jich ještě dost. I když známe jednotlivé body, mnohokrát jsme je prošli jinými trasami a tudíž i s jinými pohledy. Několik fotografií najdete tady.
Počasí vydrželo i druhý víkendový den a tak jsme pokračovali ve vycházkách. Tentokrát ještě kousek dál a kousek výš. Obrazovou dokumentaci jsme umístili sem.

Výstup na Slavkovský štít

Využili jsme posledních krásných dnů a naplánovali na sobotu 1.10. výstup na Slavkovský štít ve Vysokých Tatrách. Start byl v 6:00 ze Starého Smokovce. Na vrchol jsme dorazili v 11 hodin. Cesta byla krásná, ale náročná. Netušili jsme, že pro staroušky bude náročnější cesta dolů. Na Hrebienok jsme dorazili za čtyři hodiny a zbytek do Smokovce na nádraží dojeli zubačkou. Pak už jen cesta vlakem - v jídelním voze - domů.
Další fotky na adresách:
Vlasta a Martin.

Poslední koupání

Díky letošnímu teplému létu, přesahujícímu až do září, mohli jsme se ještě 12. září namáčet na klobuckém koupališti, i když se už začalo s pomalým vypouštěním.

Znojmo Burčák Tour 2016

Podle titulku by si někdo mohl myslet, že jsme navštívili Opiliádu ve Znojmě. Kdepak, Vlasta se nechala umluvit a dnes jsme odjeli ve více než třiceti stupňovém horku 57 km mezi vinicemi. Na startu jsme byli svěží, v cíli asi taky, ale nenašel se nikdo, kdo by byl schopen nás po závodě zvěčnit.

Začíná nám dyňobraní

Prsa taky!

Včera jsem se tady chlubil Martinovými pokroky v plavání. Neuplynul ani jeden den a z čubičky přešel na klasický styl - prsa. Podívejte se:

Už plave!

Zatím sice jen "čubičku", ale to se podá. Martin má problém s nemocných uchem. Proto je naučený dávat si pozo, aby se do ucha nedostala voda. To je ale při normálním plavání nemožné.

Přesto se včera pustil do pokusů o hrabání ve vodě a dnes to dokončil opakovanou plavbou napříč bazénem.

Na videu je zřejmé, že to chce už jen stylové úpravy, aby se to dalo považovat za plavání, ale my jsme ho ocenili už za tenhle výkon. Takovým velikým kornoutem s borůvkami, jogurtovou a čokoládovou zmrzlinou, polevou z lesních plodů a karamelovou posýpkou. V Horním Lidči, kam si musel pro odměnu dojet na kole.

Kašavský festival

Dneska proběhl v Kašavě dětský folklorní festival. Naše vnučka Natálka přijela se souborem Ondrášek a nám se, pochopitelně, jejich vystoupení líbilo ze všech nejvíc. Pár obrázků je zde.

Vlasta už má - kolik to vlastně má?

Vlastiny polokulaté narozeniny jsme v tichosti oslavili už minulou sobotu, ale ve světovém tisku a dalších mediích zanikly souběžným výročím ukončení 2. světové války a oslavami Dne matek. Na závěrečných tanečních Základní školy se podařilo utajit přípravy až do úplného konce a tak Vlastu blahopřání celého sálu zaskočilo. Na připojené fotografii je už zase provozuschopná.

Pohled z terasy

Počasí se rychle pokazilo, celou noc pršelo a teď je venku jen 5 stupňů. Rozkvetly všechny ovocné stromy a vyráží zelené listy. Se sluníčkem to bude veselejší, ale i takhle je to pěkný pohled:

Rubínová svatba

Ve středu 11. března 2016 uplynulo 40 let od naší svatby. Kde to oslavit příjemněji než v nějakém proslaveném městě?
Tak jsme si zajeli do Říma, prohlédnout památky, které jsme minule nestihli a ochutnat jídla, která jsme ještě neochutnali od místních kuchařů.

Púlčínské ledopády 2016

Probudili jsme se do nádherného rána. Rychle jsme se rozhodli využít aktuální situace a vyjeli jsme na Púlčiny. Mysleli jsme si, že v pátek, pracovní den, nebude lokalita plná výletníků. Bylo to sice slabší, ale zapomněli jsme na školní prázdniny. Proto jsme na začátku cesty potkali několik rodin s dětmi. Naše horalské pěší tempo je nechalo rychle vzadu a brzy jsme šli po panenském sněhu. Slunce bohužel rychle zašlo a začalo sypat.
Ledopádů bylo na místě méně než obvykle, asi se projevily teplejší dny. Pod soutěskou jsme ještě odbočili k blízké skalní průrvě, kde měla být zvláštně tvarovaná skála ve tvaru zvířecí hlavy. O jaké zvíře šlo, si netroufám soudit, podívejte se sami na výběr fotografického lovu.

Lednová Praha

Skoro každý rok využíváme mimosezonního klidu a akčních cen k návštěvě Prahy na konci ledna. Několik fotek je tady.