02 května 2009

Jíst a spát

Prodloužený víkend jsme zamířili do Brna. Strávili jsme klidný den a stihli i pořídit obrskříň. Stará sestava INTERPROGRAM (kdo ho dneska ještě pamatuje?), se za pětatřicet let pomalu rozpadala a my se necítíme tak staří, abychom už jen dožívali s vyviklanými panty a skřípějícími zásuvkami.
Teprve, když jsme dokončili soupis do nákupky, podívali jsme se na váhy jednotlivých balení. Dvakrát 48 kg, dvakrát 36 kg, tři balíky skel celkem 71 kg a řada další drobotě. Tak jsme objednali dodávkovou dopravu a abychom neodjeli s prázdnou, dostal malý Martin druhou postýlku.
Martin je totiž specializován na pouhé dva stavy - buď tiše leží (s očima otevřenýma nebo zavřenýma) nebo sedí, usmívá se a těší se na jídlo. Hlasitě se projevuje jen tehdy, když si chce říct o další porci. Takový strávník potěší každou hospodyni. Statická fotografie nemůže zachytit jeho ostražitost, se kterou natahuje ruku za každou lžící nebo talířem, který se pohybuje od jeho pusy pryč. Spokojený výraz očekávání naopak doprovází každý pohyb směrem do pusy.