PAF Tachov

Květen je tradičně naplněn prací pod střechou i venku a tak mnoho volných chvil nezbývá. Trocha chlubení se ale vejde všude.
Překonal jsem začátečnický ostych a povzbuzen některými příznivými ohlasy drze přihlásil kolekci tří podvodních fotografií na výroční 30. Mezinárodní Potápěčský festival. Do Tachova je přece jen moc daleko a tak jsem se vlastní přehlídky a programu osobně nezúčastnil. Se zpožděním jsem se od pořadatelů dozvěděl, že jeden z mých snímků odborná porota vybrala a umístil se v soutěži začínajících autorů na 2. místě. Na snímek se můžete podívat na odkazu a pokud budete mít zájem, podívejte se i na další vítězné fotografie a další informace.

Wien bleibt Wien

a proto tam rádi jezdíme. Není to daleko - především časově, protože díky Mečiarově dálnici se prokmitneme Vlárským průsmykem a u Nemšové dáme cihlu na plyn.
Tato cesta vyšla datem přesně na Vlastiny narozeniny. Dětinské přeposouvání konce 2. světové války spojilo obě události a jejím narozeninám přidělilo statut státního svátku.
Kamarád Jirka se věnuje ve vídeňských muzeích téměř výhradně provázení ruských turistek a tak jsme si museli vystačit s běžným komentářem profesionálních průvodců. Lehce jsme ohnuli pevnou zásadu, nesnažit se stihnout víc než jednu expozici denně a ve dvou sousedících budovách Kunsthistorischesmuseum jsme prošli Tutanchamona i Arcimbolda.
Carterovy vykopávky v Údolí králů jsem snad poprvé poznal v knížkách Zamarovského. Otevírání nevyloupené hrobky a nález tisíců předmětů je větším dobrodružstvím než vymysleli pro Indiana Jonese. A přitom tenhle "faraónek" (Babyking) vládl jen čtyři roky, takýe neměl ani tolik času na shromažďování pokladů.
Arcimbolda jsme měli avizovaného již od začátku roku. Je umístěn v 9. sále prvního patra hlavní budovy KHM a my jsme si zakázali nakukovat do dveří vedlejších sálů - asi bychom se v nich toulali ještě dneska. Arcimboldo je znám svými komponovanými potréty, ale výstava ukazuje i jeho pozici uměleckého superšéfa animačních programů habsburského domu ve Vídni a v Praze. Z velkého množství vystavených obrazů mě zaujal neveliký obrázek zastrčený v chodbě - Jurist. Oblíbenost právníků z něj přímo vyzařuje - podívejte se sami:

Další informace z Vídně už jen stručně - počasí se vydařilo, Vídeňáci se vyvalovali po trávnících. Pozdní oběd v máji - to může být jen čerstvý chřest z Moravského pole. Rozdíl proti tomu, co se nabízí v Hypernovách, je nebetyčný.
K manželčiným narozeninám jsem si koupil dárek - KAI Shun kuchařský nůž z damascenské oceli. Tvar Santoku, 32 vrstev, dřevěná rukojeť. Řeže sám a pěkně vypadá.