Dopoledne začalo poletovat, odpoledne spustilo bezohledné sněžení. Na Vsetín jsem kličkoval mezi náklaďáky, neodvážili se na kluzkém sněhu při minus deseti jet rychleji než třicítkou. Kolem čtvrté jsem se vrátil a před domem zvěčnil obvyklý zimní obrázek.
Chodníček kolem domu si prohrabáváme proti sněhu, naházenému silničářskými pluhy. My jim, oni nám, v noci mají nepřetržitou a já přetržitou směnu. Obvykle bývá sněhu nad moji hlavu, letos je jen do výše auta.
Totéž platí i pro výjezd z garáže, obvykle se pneumatiky prohrabou zpátky domů, někdy musím vytáhnout z kufru lopatu a pomoct jim.
Proti Šumavákovi jsme úplná civilizace, přece jenom se po prohrabání dostaneme za dvě minuty do obchodu.
1 komentář:
Pěkný blog a také pěkný sníh !
Tolik jako letos , už se ho dávno neurodilo.
Ale snad to přežijeme!
Dovolím si přidat Vás do odkazů !
Okomentovat