Návštěvu sklípku ve Velkých Bílovicích (výjímečně bez Vlasty) jsem ukončil v časných ranních hodinách. Teplota vzduchu se ve čtyři ráno pohybovala ještě na 18 stupních nad nulou, světla bylo dost a silnice prázdné.
I když jsem pospíchal do své domácí postele, na kopečku mezi Hlukem a Vlčnovem se proklubalo z mraků vycházející slunce a já jsem zastavil. Nevzdělaná příroda nevěděla, že právě tvoří kýč a já jen přihlížel.
Žádné komentáře:
Okomentovat