Dušičky

Vzpomínce na naše blízké, kteří už tu nejsou, se vždycky říkalo a bude říkat - "dušičky". Církevní římskokatolický název onoho svátku je Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum. Bývá zvykem navštěvovat hrob předků a dodržují ho i úplní bezvěrci - je to příležitost k návštěvám.
S Vlastou jsme to vždycky měli časově i místně náročné a tak vzpomínáme na naše předky ať jsou kdekoliv. Moji rodiče odpočívají v urnovém háji v Motole, Kubínovská větev s pradědečkem Martinem je shromážděna v Postřelmově a nejblíž máme k Vlastiným rodičům ve Valašských Kloboukách, i když řízením chamtivých příbuzných jsou manželé ve dvou různých hrobech.
Halloweenu nepodléháme, ale vydlabaná tykev se svíčkou nemůže škodit v ponurém dušičkovém pološeru. Malá Natálka nám pomohla s dlabáním a proto jsme letos měli i jednu malinkou dětskou tykvičku.