Utopenci

Každoročně si na vánoční svátky připravujeme domácí utopence. Původ vzalo toto počínání i recept v dobách běsnění socialistických hygieniků, kteří bděli nad zdravím hospodských povalečů. Oblíbená pochoutka, která se ve většině hospod nabízela ve velké láhvi od okurek, nebyla totiž tepelně zpracována a tak se jednoduše zakázala.
Za našich studentských časů jsme dělávali úvodní dávku po Mikuláši ze čtyř kilogramů špekáčků. Málokdy dožily čtrnáctidenní zralosti a tak se ještě před Štědrým dnem dodělávala další, stejně velká dávka, která končila svoji existenci pravidelně na Nový rok.
Letošní nákup jsem udělal včas, ale surovinu jsem dobře uschoval a tak byla nalezena teprve včera. Dostatečné množství cibule i octa bylo k dispozici, kořením jsme také průběžně zásobeni. Po návratu z bruslení na zamrzlém rybníce jsme se pustili do práce a na její vlastní žádost jsme zapojili do procesu jako učně také Natálku. A abyste si nemysleli, že je to u nás ženská práce, tak fotografování mám k loupání, krájení a míchání koření a láku ještě navíc.