Martin

Numerologické třeštění nad datem mého svátku je záležitost jejich profese a lidí, kteří jejich předpovědím věří. Pro mě je 11. listopad příležitostí si znovu poplácat po ramenou s těmi, které mám rád.
V řadě mých předků se jméno Martin neopakovalo pravidelně, ale já jsem byl (údajně) pojmenován podle pradědy Martina.
Shodou náhod je náš syn také Martin a stejnou shodou příznivých okolností - alespoň já si to myslím - je i náš vnuk Martinem.

Martin prý přijíždí na bílém koni. Občas to nevyjde, ale letos se to prý splnilo. To mi psali kamarádi z dalekého okolí. Dokonce i media šílela nad sněhovou a ledovou kalamitou. Jen u nás doma nic. Teplota kolem nuly se cestou přes Vizovické kopce rychle zvýšila na plus pět a za Hulínem vysvitlo sluníčko. V Brně bylo osm nad nulou a poprvé jsem slyšel něco o sněhu. Ten ale už nebyl vidět. Zpáteční cesta domů proběhla za obvyklého pátečního bláznění. Zase nic, jen suché silnice. Jenže! Před půlnocí se podívám z okna ... a padá. Tak jsem to na poslední chvíli stihl.

Na závěr se pochlubím brýlemi Potterovkami - tak se jim prý říká a naše optička je pro nejmladšího Martina doporučila a my schválili.