Podvodní fotografování

Je to ode mě velká drzost, psát a vykládat něco o fotografování pod vodou, ale protože je to můj blog a zapisuji si jen vlastní zážitky, tak to, spanilá čtenářko, taky tak ber!
Samozřejmě, že dokonalá technika v rukou mistra dává netušené možnosti a výsledky snesou i nejpřísnější měřítka. Mistr se pozná i s primitivní technikou, neumětelovi je i super drahá dokonalost na nic. K tomu se snad ještě dostanu jindy, ale dnešní snímky jsou dělané zastaralým, dnes již dávno nevyráběným bazarovým digitálem s 3Mpixely a výprodejovým pouzdrem.
Dva dny po světovém rekordu Martina Štěpánka jsem měl možnost s Petrem Vaverkou přímo v Blue Hole sledovat jejich domluvenou fotografickou seanci a přitom si vyzkoušet něco i sám. Nejdříve jednu potápěčskou zkušenost. Blue Hole je díra do země a pokud se fotograf vyváží na určité hloubce v prostředku této díry, jediným vizuálním měřítkem ponoření jsou značky na freedivingovém laně. Při hledání místa pro záběr jsem se dostal do místa, kde pode mnou, zcela neviděni, seděli hloubkoví fotografové a chystali si záběry. V jednu chvíli společně vydechli a celá záplava vzduchových bublin mě, nepozorného, podebrala a vystřelila vzhůru. Zážitek je to skvělý, ale při snímání se to nesmí stát.

Odpoledne jsem se přemístil na Canyon a s vypůjčeným bleskem jsem zkoušel zachytit rozvířený rej rybek přímo v jeho dutinách. Je to neostré, je to nepřesně exponované, ale ten pohyb......., ten tam vidím. Vidíte ho taky?

Dahab a NWR

S jednoletým zpožděním jsme si užili vzájemný dárek k 30. výročí sňatku - pobyt u opravdu teplé vody. Původní březnový termín se posunem změnil na srpnový a tím se i podstatně zvýšily teploty vzduchu a vody. Už při loňské návštěvě se mi zalíbilo v Dahabu a protože jsem se tehdy vrátil v zuboženém stavu, měla Vlasta příležitost prokázat, že v její péči by se mi to nestalo.
K pohybu pod vodou jsem si připojil ještě možnost se celý týden pohybovat mezi profesionálními podvodními fotografy, sledovat je při práci a hlavně, ptát se a učit se. Jedním z přízemních přínosů přítomnosti jiných fotografů je i snímek se mnou jako fotografem před objektivem a ne za hledáčkem.
Jako třešničku na dortu mi Martin Štěpánek nadělil pokus o nový světový rekord ve freedivingu - i když se při nepřízni počasí měnila konkrétní disciplina, pokus se povedl a já byl při tom. Dlouhotrvající příprava a práce celého týmu vyvrcholila 8. srpna na Blue Hole, která ochránila místo pokusu před silnými větry a vlnami a umožnila dosáhnout s konstatní vahou a bez ploutví hloubky - 83 metrů. Teprve na konci úsilí přichází první gratulace při výstupu z vody.
Zážitků bylo opravdu mnoho a fotografií ještě víc, to do jednoho příspěvku nenacpu.
Na závěr snad už jen poznámku, že Vlasta sice do hloubek nešla, ale její fotografie ze šnorchlování jsou nad místními útesy někdy lepší než moje.